Christus

latina

výslovnost

• IPA: [ˈkʰris.tus],  Christus^{? • info}

etymologie

Ze starořeckého χριστός — „pomazaný“, kalku hebrejského מָשִׁיחַ (mašiach).^[1]

podstatné jméno

• rod mužský (maskulinum)
• 2. deklinace (o-kmeny)
• vlastní jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	Christus	—
genitiv	Christī	—
dativ	Christō	—
akuzativ	Christum	—
vokativ	Christe	—
ablativ	Christō	—

význam

1. Kristus

související

• Antichristus
• christicola

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈkʀɪstʊs],  Christus^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Christus	—
genitiv	Christi / des Christus'	—
dativ	dem Christus / (archaicky) Christo	—
akuzativ	den Christus / (archaicky) Christum	—

význam

1. Kristus

související

• Christ
• Christin
• christlich
• Christentum

slovní spojení

• Christi Himmelfahrt
• nach Christus
• vor Christus