Hanou

Možná hledáte hanou.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦanɔʊ̯]

dělení

• Ha-nou

podstatné jméno (1)

• rod ženský
• vlastní jméno

význam

1. instrumentál singuláru substantiva Hana
   • Na svatojanskou pouť přijel Milota s Hanou i Markytou do Prahy.^[1]

podstatné jméno (2)

• rod ženský
• vlastní jméno

význam

1. akuzativ singuláru substantiva Haná
   • Ale přijdete-li na Hanou, zvláště severní, za příležitosti neslavnostní nebo dokona všední, jen sporé stopy kroje toho se vám namanou; majíť jej hlavně muži již jen jako oděv parádní, jinak se v něm neukazujíce.^[2]
2. instrumentál singuláru substantiva Haná
   • Geologicky zajímavá vysočina Drahanská mezi Svitavou, Třebůvkou, Moravou, Hanou a Rakůvkou chová mnohé vzácné rostliny.^[3]