ablaut

Možná hledáte Ablaut.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔablaʊ̯t]

dělení

• ab-laut

etymologie

• z německého Ablaut

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ablaut	ablauty
genitiv	ablautu	ablautů
dativ	ablautu	ablautům
akuzativ	ablaut	ablauty
vokativ	ablaute	ablauty
lokál	ablautu	ablautech
instrumentál	ablautem	ablauty

význam

1. (v jazykovědě) změna/střídání vokalických fonémů v kořenech slov při flexi
   • Bez ablautů by nemohla existovat tzv. silná (či chcete-li nepravidelná) německá či anglická slovesa - o starořečtině či semitských jazycích nemluvě. Jedním z mnoha příkladů ablautu v češtině jsou slova chodit, chůze, procházet.

překlady

1. • angličtina: apophony, ablaut
   • francouzština: alternation vocalique ž, apophonie ž
   • němčina: Ablaut m
   • polština: przegłos m
   • ruština: абляут m
   • řečtina: ετεροποίωση ž
   • slovenština: ablaut m

synonyma

1. (dříve) střída, (zastarale) kmenostup

související

• ablautovat
• ablautový

poznámky

• SIEBENSCHEIN, Hugo, BENEŠ, Eduard. HAUPT, Jaroslav. ILKOVÁ, Zdeňka. JUNGWIRTH, Karel. SIEBENSCHEINOVÁ, Anna. SKÁLA, Emil. ŠMILAUER, Vladimír. Česko-německý slovník. 3., přepracované vyd. Sv. 1, A-O. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 778 s. S. 61.

externí odkazy

• Článek Střída (mluvnice) ve Wikipedii