ambit

čeština

výslovnost

• IPA: [ambɪt]

dělení

• am-bit

etymologie

Vzniklo z latinského substantiva ambitus, souvisejícího se slovesem ambire — „obcházet“.^[1]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ambit	ambity
genitiv	ambitu	ambitů
dativ	ambitu	ambitům
akuzativ	ambit	ambity
vokativ	ambite	ambity
lokál	ambitu	ambitech
instrumentál	ambitem	ambity

význam

1. (v architektuře) střecha lemovaná sloupořadím, tvořící chodbu na vnitřní straně církevní stavby
   • Ale je-li vaše duše smutná a zamyšlená, je-li den plný zlatého žáru, je-li vám už vše jedno a chcete-li se odevzdat hodině nebo osudu, jděte do San Lorenzo fuori. Ne proto, že je tam pěkný a dokonce hned dvojnásobný kostel, slepený z nejspanilejších řeckých říms a sloupů, ale že tam je klášterní ambit, maličký románský ambitek se zahrádkou a vodotryskem.^[2]

synonyma

1. ochoz, křížová chodba

související

• ambice
• ambiciózní
• ambitek