bichle

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɪxlɛ]

dělení

• bich-le

etymologie

Pravděpodobně přes rakouskou němčinu, z německého Büchlein, což je zdrobnělina slova Buch.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bichle	bichle
genitiv	bichle	bichlí
dativ	bichli	bichlím
akuzativ	bichli	bichle
vokativ	bichle	bichle
lokál	bichli	bichlích
instrumentál	bichlí	bichlemi

význam

1. (hovorově, expresivně) tlustá kniha
   • Zatímco ikona české pop-music s omluvou bere k uchu mobilní telefon, rozhlížím se možná až trochu nevychovaně zvědavě kolem sebe. Knihovna s pečlivě vyrovnanými encyklopediemi a historickými bichlemi, na zdech zlaté, stříbrné a platinové desky a originály obrazů, mramorový stolek, mistrovy poznámky.
   • Tato soutěž byla určena nejen čtenářům, kteří hledají tipy na zajímavé knížky nebo by si je rádi četli na nové čtečce, ale i těm maníkům, které čtení moc nebaví a chtěli by vědět, co se v těch bichlích vlastně děje.
   • Cíl byl jasný - zařadit se v obchodech hned vedle slavných encyklopedií. Takže tu máme tyto naučné knihy: Vesmír, Zvíře, Člověk, Paroubek. Jenže jak to chodí s těmito předraženými bichlemi? Dostanete je k Vánocům, utrousíte uctivě „jé, to jsem si přál,“ jednou prolistujete a encyklopedie navždy skončí nedotčena v knihovně.^[1]

synonyma

1. foliant, fascikl, bible^[2], bichla^[2]

antonyma

1. žiletka^[2], sešítek

související

• bifl^[2]