bijce

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪjt͡sɛ]

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bijce	bijci / bijcové
genitiv	bijce	bijců
dativ	bijci / bijcovi	bijcům
akuzativ	bijce	bijce
vokativ	bijce	bijci / bijcové
lokál	bijci / bijcovi	bijcích
instrumentál	bijcem	bijci

význam

1. (knižně) bojovník, zápasník
   • Hrdinové moderní doby, bijci s drakem, vysvobozující nikoliv panny, ale otce rodin — živitele a pracovníky.^[1]
2. (básnicky) vrah, hubitel
   • Ó, tvůj otec Husita byl pravý, plný zanícení pro vlast, víru, jejich škůdců bijce nedočkavý^[2]

související

• drakobijce