blbkou

čeština

výslovnost

• IPA: [bl̩pkɔʊ̯]

dělení

• blb-kou

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. instrumentál singuláru substantiva blbka
   • „Ty voe, já nevim … já sem dneska ňáká nerozhodná …“ „Nech si kecy, ty voe, až budu chtít jít na večeři s ňákou mladou blbkou, tak půdu, ale nemam nervy na to, aby mi to tady předváděl starej kamarád. Eště hnusnej navíc…“^[1]