bradavice

čeština

výslovnost

• IPA: [bradavɪt͡sɛ]

dělení

• bra-da-vi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bradavice	bradavice
genitiv	bradavice	bradavic
dativ	bradavici	bradavicím
akuzativ	bradavici	bradavice
vokativ	bradavice	bradavice
lokál	bradavici	bradavicích
instrumentál	bradavicí	bradavicemi

význam

1. výrůstek na povrchu kůže, tvořený buňkami rohoviny
   • Kvapným krokem, aby nezmeškala, přiběhla i žebračka Cihlářka. Tak se jí bradavice na plné tváři třásla a dech skřípal jí v tom listopadovém vlhku jak provrtaný někde měch.^[1]

překlady

1. výrůstek na povrchu kůže, tvořený buňkami rohoviny

   • angličtina: wart
   • francouzština: verrue ž
   • italština: verruca ž, bitorzolino m
   • latina: verruca ž
   • němčina: Warze ž
   • španělština: verruga ž

související

• bradavička
• bradavičnatost
• bradavičnatý