buzerovat

čeština

výslovnost

• IPA: [bʊzɛrɔvat]

dělení

• bu-ze-ro-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) buzerovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	buzeruji / (hovorově) buzeruju	buzeruješ	buzeruje	buzerujeme	buzerujete	buzerují / (hovorově) buzerujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	buzeruj	buzerujme	buzerujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	buzeroval	buzerovala	buzerovalo	buzerovali	buzerovaly	buzerovala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	buzeruje	buzerujíc	buzerujíce

význam

1. (vulgárně) týrat, pronásledovat někoho nesmyslnými, malichernými či zbytečnými požadavky^[1]
   • [Policie má] nám sloužit, chránit nás, nikoli občany buzerovat, bezdůvodně zadržovat, předvádět, poutat.^[2]
   • Já tento prvek beru jako příspěvek k bezpečnosti. […] Není to tak, že by chtěl stát svým způsobem občana buzerovat nebo honit. Je to tak, že jde o bezpečnost chodce.^[3]
   • Nejpozoruhodnější nám přišel spor o to, […] jestli pravidla českého jazyka slouží k tomu, aby někdo mohl jiné „buzerovat“ a dělat se lepším než oni. […] Buran ať si dělá chyby, jaké umí. Jestli se nechá buzerovat nějakým vzdělanějším šikanistou, je to jeho problém.^[4]

synonyma

1. sekýrovat, šikanovat, obtěžovat, buzit^[5], buznit^[5], prudit, dusit

související

• buzer
• buzerant
• buzerace
• buzerplac