bydlit

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪdlɪt]

dělení

• by-d-lit

varianty

• bydlet

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	bydlím	bydlíš	bydlí	bydlíme	bydlíte	bydlí / bydlejí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	bydli	bydleme	bydlete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	bydlil	bydlila	bydlilo	bydlili	bydlily	bydlila
trpné	bydlen	bydlena	bydleno	bydleni	bydleny	bydlena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	bydle / bydleje	bydlíc / bydlejíc	bydlíce / bydlejíce

význam

1. mít příbytek, domov (na nějakém místě)
   • Bydlím ve městě.

překlady

1. mít příbytek, domov (na nějakém místě)

   • angličtina: live
   • katalánština: viure
   • nizozemština: wonen
   • polština: mieszkać
   • švédština: bo
   • volapük: lödön

související

• bydlení
• bydlící
• bydlívat
• obydlit
• vybydlit
• zabydlit se
• bydlo