cabit

čeština

výslovnost

• IPA: ['t͡sa.bɪt]

dělení

• ca-bit

sloveso

• nedokonavé

varianty

• (nářečně) cabit se, cabět, cábit, cabiť, (zastarale, nářečně) cabiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cabím	cabíš	cabí	cabíme	cabíte	cabí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	cab / cabi	cabme / caběme	cabte / caběte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	cabil	cabila	cabilo	cabili	cabily	cabila
trpné	caben	cabena	cabeno	cabeni	cabeny	cabena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	cabě	cabíc	cabíce

význam

1. (nářečně, expresivně) brečet^[1][2]
   • Babička napomíná plačící děcko, ukazujíc na obrazy svatých: Přestaň už cabit, svatáčkove se na tebe divaj!^[3]
2. (přeneseně, nářečně, jen neosobní, expresivně) pršet^[1][2]
3. (nářečně, expresivně) přeceňovat^[2]

překlady

1. nářečně expresívně brečet

   • němčina: plärren, greinen, heulen
2. —
3. —

související

• cabení