carevna

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡sarɛvna]

dělení

• ca-rev-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	carevna	carevny
genitiv	carevny	careven
dativ	carevně	carevnám
akuzativ	carevnu	carevny
vokativ	carevno	carevny
lokál	carevně	carevnách
instrumentál	carevnou	carevnami

význam

1. manželka cara
   • A uvidějí, paní Müllerová, že se dostanou i na toho cara a carevnu, a může být, nedej pánbůh, i na císaře pána, když už to začli s jeho strýcem.^[1]
2. titul panovnice, například v předrevolučním Rusku či Bulharsku
   • Ruská carevna Kateřina nebyla však nakloněna takovým plánům, nýbrž radila k míru.^[2]

překlady

1. manželka

   • angličtina: tsarina
   • esperanto: caredzino
   • francouzština: tsarine ž
   • italština: zarina ž
   • němčina: Zarin ž
   • polština: caryca ž
   • ruština: царица ž
   • španělština: zarina ž
2. panovnice

   • angličtina: tsarina
   • esperanto: carino
   • francouzština: tsarine ž
   • italština: zarina ž
   • němčina: Zarin ž
   • polština: caryca ž
   • ruština: царица ž
   • španělština: zarina ž

synonyma

1. (archaicky) cařice
2. (archaicky) cařice

související

• car
• carevice
• carevič