celou

Možná hledáte čelou.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈtsɛlɔʊ̯]

dělení

• ce-lou

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. instrumentál jednotného čísla podstatného jména cela
   • „Emancipační proces přinesl ženám osvobození a oběma pohlavím problémy,“ říká psycholog Petr Knotek. „Manželství mi dnes leckdy připomíná něco mezi vězením a klášterní celou,“ pokračuje.^[1]

přídavné jméno

• tvrdé

význam

1. akuzativ jednotného čísla ženského rodu přídavného jména celý
   • Byl jsem si již tenkrát vědom toho, že náš národ získává tímto aktem cenné a bezpečné postavení. Doba byla nejistá a kritická, a nikdo nevěděl, jaké události přicházejí na nás a na celou Evropu. Poznal jsem však, že rozhodnutí z 15. března dává nám místo klidné a pokojné, jestli bezpodmínečně zanecháme všech minulých představ a soustředíme se na to, abychom svou vlastní prací si vybudovali nový život.^[2]
   • Co jest to, co jest za libé hraní? Nebeský toť jest zpěv a plesání. Tenor: Toto já slyším dnes celou noc. Bas: To musí znamenat velmi moc.^[3]
   • Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis, třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys. Dali prášku podle rady, mraveneček stůně dál, celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal. Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil neplakej,^[4]
2. instrumentál jednotného čísla ženského rodu přídavného jména celý
   • Ta slova loučení vrývají se mi hluboce do srdce a ochvívají celou bytostí. (…) A vrátí se zase světlo a srdce zaleje teplo a hruď naplní se celou vlnou pocitů štěstí a blaženosti.^[5]
   • V tom však rozum, chtě si oddechnouti, sestoup dolu s kodexem pod páždí: zdá se mu, že musí rozpuknouti, jak jej na tu lůzu pohled dráždí. Nejdřív praští s celou učeností — nic platno, že samým bohem psána ano k rozmnožení litografována^[6]