chlor

Možná hledáte Chlor nebo chlór.

čeština

výslovnost

• IPA: [xlɔːɾ]

dělení

• chlor

etymologie

Z řeckého χλωρός – zelený.

varianty

• chlór

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	chlor	chlory
genitiv	chloru	chlorů
dativ	chloru	chlorům
akuzativ	chlor	chlory
vokativ	chlore	chlory
lokál	chloru	chlorech
instrumentál	chlorem	chlory

význam

1. chemický prvek s atomovým číslem 17
   • Krásně mi je. Já jsem ti našel metody! Člověče, jeden nitrát ceru, to ti je vášnivá potvora; a chlor, chlor, tetrastupeň chlordusíku se zapálí světlem.^[1][2]
2. (přeneseně) atom nebo molekula chloru (1)

překlady

1. • afrikánština: chloor
   • angličtina: chlorine
   • dolnoněmčina: Chlor, gloor
   • francouzština: chlore m
   • italština: cloro m
   • japonština: 塩素
   • limburština: chloear
   • litevština: chloras m
   • lucemburština: Chlor
   • němčina: Chlor s
   • nizozemština: chloor s
   • polština: chlor m
   • portugalština: cloreto m
   • ruština: хлор m
   • řečtina: χλώριο s
   • slovenština: chlór m
   • švédština: klor
2. —

související

• chlorový
• chlorný
• chloritý
• chlorečný
• chloristý
• chloran
• chlornan
• chloritan
• chlorečnan
• chloristan
• chlorid
• chlorovodík
• chloroform
• chlorovat

polština

výslovnost

• IPA: [xlɔr]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	chlor	—
genitiv	chloru	—
dativ	chlorowi	—
akuzativ	chlor	—
instrumentál	chlorem	—
lokál	chlorze	—
vokativ	chlorze	—

význam

1. chlor

související

• chlorek
• chloran
• chlorowiec
• chlorofil
• chloroform
• chlorować
• Příloha:Chemické prvky (polština)