etymologie
Z latinského cuneare - klínovat, klínit.
sloveso
časování
Další informace Oznamovací způsob, Osoba ...
| Oznamovací způsob |
| Osoba |
Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. je (j') | 2. tu | 3. il / elle | 1. nous | 2. vous | 3. ils / elles |
Jednoduché časy |
Prézens |
cogne |
cognes |
cogne |
cognons |
cognez |
cognent |
| Imperfektum |
cognais |
cognais |
cognait |
cognions |
cogniez |
cognaient |
| Passé simple |
cognai |
cognas |
cogna |
cognâmes |
cognâtes |
cognèrent |
| Futurum I |
cognerai |
cogneras |
cognera |
cognerons |
cognerez |
cogneront |
Složené časy |
Passé composé |
ai cogné |
as cogné |
a cogné |
avons cogné |
avez cogné |
ont cogné |
| Plusquamperfektum |
avais cogné |
avais cogné |
avait cogné |
avions cogné |
aviez cogné |
avaient cogné |
| Passé antérieur |
eus cogné |
eus cogné |
eut cogné |
eûmes cogné |
eûtes cogné |
eurent cogné |
| Futurum II |
aurai cogné |
auras cogné |
aura cogné |
aurons cogné |
aurez cogné |
auront cogné |
Zavřít
Další informace Spojovací způsob, Osoba ...
| Spojovací způsob |
| Osoba |
Číslo jednotné |
Číslo množné |
| 1. que je (j') | 2. que tu | 3. qu'il / elle | 1. que nous | 2. que vous | 3. qu'ils / elles |
Jednoduché časy |
Prézens |
cogne |
cognes |
cogne |
cognions |
cogniez |
cognent |
| Imperfektum |
cognasse |
cognasses |
cognât |
cognassions |
cognassiez |
cognassent |
Složené časy |
Passé |
aie cogné |
aies cogné |
ait cogné |
ayons cogné |
ayez cogné |
aient cogné |
| Plusquamperfektum |
eusse cogné |
eusses cogné |
eût cogné |
eussions cogné |
eussiez cogné |
eussent cogné |
Zavřít
Další informace Podmiňovací způsob, Osoba ...
| Podmiňovací způsob |
| Osoba |
Číslo jednotné |
Číslo množné |
| 1. je (j') | 2. tu | 3. il / elle | 1. nous | 2. vous | 3. ils / elles |
| Prézens |
cognerais |
cognerais |
cognerait |
cognerions |
cogneriez |
cogneraient |
| Passé |
aurais cogné |
aurais cogné |
aurait cogné |
aurions cogné |
auriez cogné |
auraient cogné |
Zavřít
Další informace Rozkazovací způsob, Osoba ...
| Rozkazovací způsob |
| Osoba |
Číslo jednotné |
Číslo množné |
| 2. | 1. | 2. |
| Prézens |
cogne |
cognons |
cognez |
| Passé |
aie cogné |
ayons cogné |
ayez cogné |
Zavřít
Další informace Prézens, Passé ...
|
Prézens |
Passé |
| Infinitiv |
cogner |
avoir cogné |
| Přechodník |
en cognant |
en ayant cogné |
| Příčestí |
cognant |
cogné |
Zavřít
význam
- (hovorově) mlátit, bušit
- Il devait fair quelque chose. Il ne pouvait pas la laisser comme ca. Oui, mais son éducation, ses bonnes manières, sa discrétion enfin, le cognaient dans d'infinies palabres... Était-ce bien convenable de déranger une jeune fille en pleine nuit? – Co udělá normandský válečník, když je na návštěvě v cizině? Najde nejbližší vesnici a všechny v ní zmasakruje.[1]
související
- se cogner
- cognable
- cogneur