decibel

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛt͡sɪbɛl]

dělení

• de-ci-bel

etymologie

Spojením předpony deci- (desetina) a názvu fyzikální jednotky bel.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	decibel	decibely
genitiv	decibelu	decibelů
dativ	decibelu	decibelům
akuzativ	decibel	decibely
vokativ	decibele	decibely
lokál	decibelu	decibelech
instrumentál	decibelem	decibely

význam

1. (ve fyzice) dílčí jednotka intenzity zvuku, desetina belu
   • Hluk z projíždějících aut dosahuje téměř 70 decibelů ve dne a 60 decibelů v noci.^[1]

překlady

1. desetina belu

   • angličtina: decibel
   • němčina: Dezibel s
   • slovenština: decibel m

synonyma

1. (značka) dB

související

• decibelový