druha

Možná hledáte druhá.

čeština

výslovnost

• IPA: [drʊɦa]

dělení

• dru-ha

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. genitiv jednotného čísla podstatného jména druh
2. akuzativ jednotného čísla podstatného jména druh
   • Třicetiletá Vietnamka letos v únoru pobodala v Chebu svého druha, protože místo s ní chtěl oslavovat příchod nového lunárního roku v baru u karet s kamarády.^[1]