druhy

Možná hledáte druhý.

čeština

výslovnost

• IPA: [drʊɦɪ]

dělení

• dru-hy

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

význam

1. akuzativ množného čísla podstatného jména druh
2. instrumentál množného čísla podstatného jména druh
   • V pouhých dvaadvaceti letech se bánovský rodák Josef Bublík zapsal do historie druhé světové války. Společně se svými druhy z výsadku Bioskop se podílel na atentátu na německého říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942.^[1]

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

význam

1. nominativ množného čísla podstatného jména druh
   • Pozorovali jsme, že kvůli brzkému roztání sněžných polí v nižších nadmořských výškách některé druhy rostlin tvořící přímořskou vegetaci strádaly nedostatkem vody.^[2]
2. akuzativ množného čísla podstatného jména druh
   • Fyziolog se domnívá, že s velkou pravděpodobností popíše spolu se svými kolegy zatím neznámé druhy lišejníků.^[2]
3. vokativ množného čísla podstatného jména druh
4. instrumentál množného čísla podstatného jména druh