duchy

čeština

výslovnost

• IPA: [dʊxɪ]

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. akuzativ množného čísla substantiva duch
   • Krok se modlil a bohy a všecky duchy vzýval, aby mu odpovídali a naučení dali o věcech budoucích.^[1]
   • Prezident Zeman vyvolávající duchy druhé republiky pronesl v posledních dnech mnoho slov, která bývají obvykle vyhrazena pouze pro představitele politického suterénu.^[2]
2. instrumentál množného čísla substantiva duch
   • Proč chodí léčit tebe a neuzdraví se radši nejdřív sám, když je tak zadobře s mocnými duchy. Proč? Proč je celý pokřivený ...?^[3]

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈdʌt͡ʃi]

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	duchy	duchies

význam

1. vévodství, knížectví