dzeka

romština

výslovnost

• IPA: [d͡zɛka]

dělení

• dze-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dzeka	dzeki
vokativ	dzeko	dzekale
akuzativ	dzeka	dzeki
dativ	dzekake	dzekenge
lokativ	dzekate	dzekende
instrumentál	dzekaha	dzekenca
ablativ	dzekatar	dzekendar
genitiv	dzekakero dzekakeri dzekakere	dzekengero dzekengeri dzekengere

význam

1. chuť
   • Nane man dzeka odoj te džal. – Nemám chuť tam jít.
2. zalíbení
3. nálada
   • Nane man dzeka. – Nemám náladu.

synonyma

1. (oblastně) kedva, ízo
2. (oblastně) kedva
3. (oblastně) kedva, vója

související

• dzekica
• dzekošno

slovní spojení

• jel pre dzeka
• kerel pre dzeka
• dživel pal peskeri dzeka
• perel andre dzeka
• perel pre dzeka