fluktuace

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈflʊktʊ.at͡sɛ]

dělení

• fluk-tua-ce

etymologie

Z latinského fluctuationem < fluctuare < fluctus.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fluktuace	fluktuace
genitiv	fluktuace	fluktuací
dativ	fluktuaci	fluktuacím
akuzativ	fluktuaci	fluktuace
vokativ	fluktuace	fluktuace
lokál	fluktuaci	fluktuacích
instrumentál	fluktuací	fluktuacemi

význam

1. kolísání, proměnlivost (např. početnosti populace, cen...)
2. častá změna zaměstnání

překlady

1. proměnlivost

   • angličtina: fluktuation
   • dánština: fluktuation
   • finština: heilahtelu, huojunta, vaihtelu
   • francouzština: fluctuation ž
   • němčina: Schwankung ž, Fluktuation ž
   • nizozemština: schommeling ž
2. • francouzština: fluctuation ž

související

• fluktuační
• fluktuant

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-12-01]. Heslo fluktuace.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-12-01]. Heslo fluktuace.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957, [cit. 2021-12-01]. Heslo fluktuace.

externí odkazy

• Článek Fluktuace ve Wikipedii