folklor

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈfɔl.klɔr]

dělení

• folk-lór

etymologie

Z anglického folklore, složeniny slov folk — „lid“ a lore — „tradice, znalosti“. Pojem zavedl r. 1846 britský bibliograf William Thoms.^[1]

varianty

• folklór

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	folklor	folklory
genitiv	folkloru	folklorů
dativ	folkloru	folklorům
akuzativ	folklor	folklory
vokativ	folklore	folklory
lokál	folkloru	folklorech
instrumentál	folklorem	folklory

význam

1. lidové kulturní zvyky a památky
2. (přeneseně, hanlivě) směšné chování, zvyky či stereotypy určité sociální či profesní skupiny
   • Sněmovní folklor. Urážky poslanců odsouvají hlasování.^[2]

překlady

1. lidová kultura

   • angličtina: folklore
   • francouzština: folklore m
   • italština: folclore m
   • němčina: Folklore ž
   • slovenština: folklór m
2. —

související

• folklorní
• folkloristika
• folk