formule

čeština

výslovnost

• IPA: [fɔrmʊlɛ]

dělení

• for-mu-le

etymologie

Odvozeno z latinského formula — právnického výrazu s významem „smlouva, pravidlo, metoda“. Jedná se o zdrobnělinu slova forma — „tvar, obrys, podoba“^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	formule	formule
genitiv	formule	formulí
dativ	formuli	formulím
akuzativ	formuli	formule
vokativ	formule	formule
lokál	formuli	formulích
instrumentál	formulí	formulemi

význam

1. ustálená série slov, určená k vyslovení v daných situacích
2. (v matematice, v logice) skupina symbolů a operátorů, vyjadřujících určité tvrzení
3. (v chemii) skupina symbolů, vyjadřujících určité chemické složení
4. jednomístný závodní automobil schopný dosahovat vysokých rychlostí na vozovce

překlady

1. formulace

   • angličtina: formula
   • francouzština: formule ž
   • němčina: Formel ž
2. matematický výraz

   • angličtina: formula
   • francouzština: formule ž
   • němčina: Formel ž
3. chemický vzorec

   • angličtina: formula
   • francouzština: formule ž
   • němčina: Formel ž
4. automobil

   • angličtina: formula
   • francouzština: formule ž
   • němčina: Formel ž

synonyma

1. formulace, zaříkávadlo
2. výraz
3. vzorec
4. monopost

související

• formulovat
• formulka
• formulace

francouzština

výslovnost

• IPA: [fɔʁ.myl]
•  formule^{? • info}

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	formule	formules

význam

1. (hovorově) formule, formulace
2. (v matematice) formule, výraz
3. (v chemii) formule, vzorec
4. formule, automobil
5. (v lékařství) předpis, recept, složení (léčiva)

sloveso

význam

1. první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa formuler
2. třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa formuler
3. první osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa formuler
4. třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa formuler
5. druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa formuler

související

• formulation