fotel

čeština

výslovnost

• IPA: [fɔtɛl]

dělení

• fo-tel

etymologie

Převzato z francouzského fauteuil; do francouzštiny převzato z germánských jazyků (faltstuol, něm. Feldstuhl).^[1]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fotel	fotely
genitiv	fotelu	fotelů
dativ	fotelu	fotelům
akuzativ	fotel	fotely
vokativ	fotele	fotely
lokál	fotelu	fotelech
instrumentál	fotelem	fotely

význam

1. (hovorově) čalouněné křeslo s opěradly
   • Paní Hirschová začala na tom svém fotelu usedavě plakat; ono to vypadalo, říkal potom ten Hugo, jako by se tam třásla taková hromada sulcu.^[2]

překlady

1. • slovenština: fotel m

související

• fotýlek
• fotelový

polština

výslovnost

• IPA: [ˈfɔtɛl]
•  fotel^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	fotel	fotele
genitiv	fotelu / fotela	foteli / fotelów
dativ	fotelowi	fotelom
akuzativ	fotel	fotele
instrumentál	fotelem	fotelami
lokál	fotelu	fotelach
vokativ	fotelu	fotele

význam

1. křeslo

související

• fotelik

slovenština

výslovnost

• IPA: [fɔtɛl]

dělení

• fo-tel

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	fotel	fotely
genitiv	fotela	fotelov
dativ	fotelu	fotelom
akuzativ	fotel	fotely
lokál	foteli	foteloch
instrumentál	fotelom	fotelmi

význam

1. (hovorově) fotel

související

• fotelka
• fotelový
• fotelkový