humno

čeština

výslovnost

• IPA: [hʊmnɔ]

dělení

• hum-no

etymologie

• Dříve se vyskytovalo ve tvaru gumno. Původ není zcela zřejmý, nejčastěji je vykládán jako složenina ze slov označujících dobytek (hovada) a mačkání či šlapání (srovnej mnout), vzhledem k původní slovanské technologii výmlatu, kdy se po obilí nechal šlapat dobytek.^[1]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	humno	humna
genitiv	humna	humen
dativ	humnu	humnům
akuzativ	humno	humna
vokativ	humno	humna
lokál	humně	humnech
instrumentál	humnem	humny / (v obecném jazyce) humnama

význam

1. upěchovaná půda k mlácení obilí, mlat
2. (v množ.) zadní část statku obrácená do polí
   • Proběhl brankou za humna.
   • Nebyli jste ve světě, nepřišli jste dál než za vaše humna a každá novota vás děsí nedaleko od domova.
3. (řidčeji) pozemek, půda
   • Pan učitel se tak konečně octl se na rodném humně současně myslí i nohama.
4. místnost v pivovaru, kde se sladuje ječmen
   • Vyučil jsem se řemeslu jako každý jiný chasník na humně, hvozdu i šalandě.
   • Na domočení se ječmen vyrovná v nízké hromádky na humně.

synonyma

1. mlat
2. —
3. pozemek, půda
4. —

související

• záhumenek