idiom

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪdɪjɔm]

dělení

• idiom

etymologie

Z řeckého ίδιος (vlastní, soukromý).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	idiom	idiomy
genitiv	idiomu	idiomů
dativ	idiomu	idiomům
akuzativ	idiom	idiomy
vokativ	idiome	idiomy
lokál	idiomu	idiomech
instrumentál	idiomem	idiomy

význam

1. (v jazykovědě) ustálené slovní spojení charakteristické pro daný jazyk, často nepřeložitelné doslovně^[1]
   • „To si piš“ je idiom, který znamená „tím si buď jist“.
   • U idiomů pak můžeme postulovat existenci především početných sekundárních symbolů (otevřená hlava), popř. ikonů (kamenný obličej), méně často však už sekundárních indexů (co do, kór když).^[2]

překlady

1. ustálené slovní spojení

   • angličtina: idiom
   • esperanto: idiomo
   • hebrejština: נִיב m
   • němčina: Redensart ž, Idiom s

související

• idiomatický
• idiomatičnost
• idiomatika
• idiomatizace