kavga

turečtina

výslovnost

• IPA: [kavˈɡa]

etymologie

Z perského غوغا, které vychází ze slovesa غو ― rámusit, lomozit, křičet. Srovnej např. novořecké καυγάς.

varianty

• (starým pravopisem) غوغا

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kavga	kavgalar
akuzativ	kavgayı	kavgaları
dativ	kavgaya	kavgalara
lokál	kavgada	kavgalarda
ablativ	kavgadan	kavgalardan
genitiv	kavganın	kavgaların

význam

1. boj, zápas, střetnutí
   • Bu kavga en sonuncu kavgamızdır artık. Enternasyonal'le kurtulur insanlık!
2. hádka, spor
3. svár, rozbroj

přísloví, rčení a pořekadla

• güzel kanda kavga anda
• iş amana binince kavga uzamaz
• sen bilirsin deyince kavga olmaz