kino

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɪnɔ]

dělení

• ki-no

etymologie

Z řeckého κίνημα (pohyb) a γράφω (záznam).^[1]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kino	kina
genitiv	kina	kin
dativ	kinu	kinům
akuzativ	kino	kina
vokativ	kino	kina
lokál	kině / kinu	kinech
instrumentál	kinem	kiny

význam

1. místo určené k hromadnému sledování filmových představení
   • V pátek jdeme s Alenkou do kina.

překlady

1. místo sledování filmových představení

   • angličtina: cinema
   • angličtina (americká): movie theater
   • francouzština: cinéma m
   • hebrejština: קוֹלנוֹעַ m
   • italština: cinema m, cinematografo m
   • němčina: Kino s
   • polština: kino s
   • romština: kinos m, mozi ž
   • ruština: кинотеатр m
   • slovenština: kino s
   • somálština: shaneemo
   • srbština (cyrilice): биоскоп m
   • španělština: cine m
   • švédština: bio, biograf

synonyma

1. (zastarale, knižně) biograf, kinematograf, kinoteátr, bio; (hovorově, slangově) biják

související

• kinový
• kinař
• kinofilm
• kinosál
• kinokavárna
• multikino

slovní spojení

• letní kino
• domácí kino

polština

výslovnost

• IPA: [ˈkʲĩnɔ],  kino^{? • info}

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kino	kina
genitiv	kina	kin
dativ	kinu	kinom
akuzativ	kino	kina
instrumentál	kinem	kinami
lokál	kinie	kinach
vokativ	kino	kina

význam

1. kino