kobka

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔpka]

homofony

• kopka

dělení

• kob-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kobka	kobky
genitiv	kobky	kobek
dativ	kobce	kobkám
akuzativ	kobku	kobky
vokativ	kobko	kobky
lokál	kobce	kobkách
instrumentál	kobkou	kobkami

význam

1. malá zatemnělá místnost
   • „Já jsem nevinnej, já jsem nevinnej.“ Ta slova křičel i ve vratech policejního ředitelství, ta slova bude opakovat i při převezení k trestnímu soudu v Praze a s těmi slovy vstoupí i do své žalářní kobky.^[1]

překlady

1. malá místnost

   • řečtina: κύτταρο
   • slovenština: kobka ž

synonyma

1. cela

související

• kobkový