kopec

Možná hledáte Kopeč.

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔpɛt͡s]

dělení

• ko-pec

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kopec	kopce
genitiv	kopce	kopců
dativ	kopci	kopcům
akuzativ	kopec	kopce
vokativ	kopci	kopce
lokál	kopci	kopcích
instrumentál	kopcem	kopci

význam

1. vyvýšenina v krajině
   • Na nedalekém kopci spolek vybudoval rozhlednu.
2. (nářečně) (na Hané) keř^[1]

překlady

1. vyvýšenina v krajině

   • angličtina: hill
   • estonština: mägi
   • finština: mäki
   • francouzština: colline ž
   • italština: monte m
   • karelština: mäki
   • němčina: Hügel m, Berg m, Anhöhe ž
   • norština: bakke
   • polština: wzgórze m, pagórek m
   • romština: heďos m, plajis m
   • ruština: холм m
   • slovenština: kopec m, vŕšok m
   • srbština (cyrilice): брдо s
   • srbština (latinka): brdo s
   • španělština: loma ž, cerro m, colina ž
   • votština: mätši
2. keř

synonyma

1. pahorek, hora, vrch, (nářečně) brd
2. (ve Slezsku a na Valašsku) křib^[1]

antonyma

1. prohlubeň, dolík, údolí
2. —

související

• kopcovitý
• kopeček
• bezkopcý