kormidlo

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔr.mɪ.dlɔ]

dělení

• kor-mi-d-lo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kormidlo	kormidla
genitiv	kormidla	kormidel
dativ	kormidlu	kormidlům
akuzativ	kormidlo	kormidla
vokativ	kormidlo	kormidla
lokál	kormidlu / kormidle	kormidlech
instrumentál	kormidlem	kormidly

význam

1. řídící zařízení určující směr letadla nebo lodi
   • Ve bouře objetí nechci lkát, úpěti, seč jsem chci držeti kormidlo výš; snad přece soumrakem ukrytou oblakem vykoupen zázrakem uzřím tu říš!^[1]

překlady

1. zařízení

   • angličtina: helm, rudder
   • čínština: 舵
   • francouzština: gouvernail m, barre ž
   • italština: timone m
   • japonština: 舵, 舵機
   • latina: gubernaculum s
   • litevština: vairas m, vairaratis m, vairalazdė ž, šturvalas m
   • němčina: Steuer s
   • ruština: штурвал m
   • řečtina: πηδάλιο s
   • slovenština: kormidlo s

související

• kormidelník
• kormidelní
• kormidlovat