kos

Možná hledáte ḱos, kós, kǒs, kôs, kòs, kös, køs, kǫs, koš, koś, koş, kôš, Kos, KOs, KOS, Kôs, Koš, Koś, Kos., kʼos, KO's, -kos-, koss nebo Κος.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔs]

homofony

• koz

dělení

• kos

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

varianty

• (nářečně) kůs

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kos	kosi / kosové
genitiv	kosa	kosů
dativ	kosu / kosovi	kosům
akuzativ	kosa	kosy
vokativ	kose	kosi / kosové
lokál	kosu / kosovi	kosech
instrumentál	kosem	kosy

význam

1. černý zpěvný pták z čeledi drozdovití
   • Každého dne z jitra kos nám venku zpívá…^[1]
2. (expresivně) výtečník, chytrák, chlapík
   • Když mu chlapec směje se dobře odpověděl, říkal: „No, už vidím, že jsi kos. Mohli by tě už udělat na Kramolně rychtářem.“^[2]

překlady

1. černý pták

   • angličtina: blackbird
   • francouzština: merle m
   • němčina: Amsel ž
2. —

synonyma

1. (nářečně) kosák, kosík, kosan, kosovec^[3]
2. —

související

• kosice
• kose
• kosí

slovní spojení

• kos černý
• kos horský

fráze a idiomy

• podle nosa poznáš kosa

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva kosa
   • V tu směs hlasů mužských a ženských mísily se hlasy a zvuky ze dvorečka, zařinčení kos, zaskřípání kola…^[4]

sloveso

význam

1. druhá osoba singuláru rozkazovacího způsobu slovesa kosit

maďarština

výslovnost

• IPA: [ˈkoʃ]

podstatné jméno

význam

1. beran

polština

výslovnost

• IPA: [kɔs]
•  kos^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kos	kosy
genitiv	kosa	kosów
dativ	kosowi	kosom
akuzativ	kosa	kosy
instrumentál	kosem	kosami
lokál	kosie	kosach
vokativ	kosie	kosy

význam

1. kos