kraj

čeština

výslovnost

• IPA: [kraj]
•  kraj^{? • info}

dělení

• kraj

varianty

• (nářečně) kráj, kré, kroj^[1]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kraj	kraje
genitiv	kraje	krajů
dativ	kraji	krajům
akuzativ	kraj	kraje
vokativ	kraji	kraje
lokál	kraji	krajích
instrumentál	krajem	kraji

význam

1. část předmětu či oblasti poblíž místa, kde končí
   • Na kraji lesa se pásly srny.
2. správní jednotka území
   • Brno je hlavní město Jihomoravského kraje.
   • Česká republika má v současnosti 14 krajů (resp. 13 krajů + Hlavní město Praha), v letech 1960–2001 však bylo její území rozděleno jen do 8 jednotek, jimiž bylo 7 krajů a hlavní město Praha.
3. část krajiny
   • Na podzim ptáci odlétají do teplých krajů.

překlady

1. okraj

   • angličtina: border
   • francouzština: bord m
   • němčina: Rand m
   • slovenština: okraj m
   • švédština: kant c
2. region

   • angličtina: region
   • bretonština: rannvro
   • francouzština: région ž
   • němčina: Kreis m
   • slovenština: kraj m
   • španělština: región ž
   • švédština: län c, region c
3. část krajiny

   • francouzština: région ž
   • korsičtina: pieve

synonyma

1. okraj, pokraj
2. region
3. oblast

související

• krajní
• krajový
• krajský
• krajan
• krajina
• okraj
• zkraje
• krájet

slovní spojení

• Jihočeský kraj
• Severočeský kraj
• Středočeský kraj
• Východočeský kraj
• Západočeský kraj
• Jihomoravský kraj
• Severomoravský kraj
• Moravskoslezský kraj
• Karlovarský kraj
• Královéhradecký kraj
• Liberecký kraj
• Olomoucký kraj
• Pardubický kraj
• Plzeňský kraj
• Ústecký kraj
• Zlínský kraj
• Kraj Vysočina
• Středoslovenský kraj
• Východoslovenský kraj
• Západoslovenský kraj

fráze a idiomy

• být z laciného kraje / být z levného kraje