licence

čeština

výslovnost

• IPA: [lɪt͡sɛnt͡sɛ]

dělení

• li-cen-ce

etymologie

Odvozeno z latinského licentia — „volnost, svoboda, licence“, jež vzniklo z příčestí minulého licentem slovesa licere — „být povolený, legální“.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	licence	licence
genitiv	licence	licencí
dativ	licenci	licencím
akuzativ	licenci	licence
vokativ	licence	licence
lokál	licenci	licencích
instrumentál	licencí	licencemi

význam

1. (v právu) svolení držitele práv s určitou činností
2. (přeneseně) odchýlení od zažitých zvyklostí
   • básnická licence

překlady

1. svolení

   • angličtina: (britská angličtina) licence, (americká angličtina) license
   • francouzština: licence ž
   • hornolužická srbština: licenca ž
   • italština: licenza ž
   • latina: licentia ž
   • němčina: Lizenz ž
   • polština: licencja ž
   • slovenština: licencia ž
2. —

synonyma

1. oprávnění, povolení, koncese
2. —

související

• licenční
• licenčně

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈlaɪsəns]

etymologie

V angličtině zaznamenáno v polovině 14. století s významem „volnost, svoboda, povolení“. Přejato ze staré francouzštiny, kde mělo význam „svoboda, volnost, právo, možnost, svolení“ a bylo odvozeno z latinského licentia — „volnost, svoboda, licence“, jež vzniklo z příčestí minulého licentem slovesa licere — „být povolený, legální“.^[1]

varianty

• (americká angličtina) license

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	licence	licences

význam

1. (v právu, britská angličtina) licence

slovní spojení

• driving licence

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	licence
3. osoba	licences
préteritum	licenced
perfektum	licenced
vid průběhový	licencing

význam

1. udělovat licenci

synonyma

1. authorize

související

• licensable
• licensee

francouzština

výslovnost

• IPA: [li.sɑ̃s]  licence^{? • info}

etymologie

Ve staré francouzštině mělo slovo význam „svoboda, volnost, právo, možnost, svolení“. Bylo odvozeno z latinského licentia — „volnost, svoboda, licence“, jež vzniklo z příčestí minulého licentem slovesa licere — „být povolený, legální“.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	licence	licences

význam

1. (v právu) licence
2. (přeneseně) licence, odchýlení
3. (ve Francii) druh vysokoškolského diplomu na úrovni bakaláře

synonyma

1. permission, permis
2. —
3. —