mapuje

čeština

výslovnost

• IPA: [mapʊjɛ]

dělení

• ma-pu-je

sloveso

• nedokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa mapovat
   • Z vládní zprávy, která mapuje prostituci, vyplývá, že nejvíc erotických podniků funguje na Chebsku – kolem devadesáti. V Praze je jich šedesát.^[1]
2. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa mapovat