middag

švédština

výslovnost

• IPA: [ˈmida(g)]
• 1. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	middag	middagen	middagar	middagarna
genitiv	middags	middagens	middagars	middagarnas

význam

1. poledne
2. večeře (hlavní jídlo dne)
   • äta middag – večeřet