poledne

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlɛdnɛ]
•  poledne^{? • info}

dělení

• po-led-ne

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	poledne	poledne
genitiv	poledne	polední
dativ	poledni	poledním
akuzativ	poledne	poledne
vokativ	poledne	poledne
lokál	poledni	polednech
instrumentál	polednem	poledny

význam

1. část dne, kdy slunce stojí nejvýše nad obzorem
   • Jednou kolem poledne pálilo sluníčko tak silně, že od toho chytil motor tatínkova auta.^[1]
2. (zastarale) jih
   • Pak teprv modrým šátkem otřel zpocené své čelo a obrátil se k poledni, odkud vlídně vanoucí větříček jemně počechrával jeho šediny.^[2]

překlady

1. část dne

   • angličtina: noon, midday
   • finština: keskipäivä
   • francouzština: midi m
   • italština: mezzogiorno m
   • korejština: 정오
   • němčina: Mittag m
   • polština: południe s
   • slovenština: poludnie s
   • švédština: middag c
2. —

antonyma

1. půlnoc
2. půlnoc

související

• polednice
• poledník
• poledňák
• polední
• půlden
• dopoledne
• odpoledne