mier

nizozemština

výslovnost

• IPA: [miɻ], [miːr]  mier^{? • info}

etymologie

Přes staroholandské miuri z předpokládaného pragermánského *miurijǭ. Srovnej např. švédské myra či anglické antmire, pismire.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. (v zoologii) mravenec

synonyma

1. emt

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mier	mieren

související

• mierenhoop (mraveniště)
• bosmier (lesní mravenec)
• mierenleeuw
• mierenbroodje
• miertje (mraveneček)
• legermier
• mierzuur (kyselina mravenčí)
• vuurmier
• mierennest

slovenština

výslovnost

• IPA: [mjɛr], [mi̯er]

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *mirъ

význam

1. mír, pokoj

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mier	miery
genitiv	mieru	mierov
dativ	mieru	mierom
akuzativ	mier	miery
lokál	miere	mieroch
instrumentál	mierom	miermi

antonyma

1. vojna

související

• mierový
• mierumilovný
• mierotvorca
• mierny
• zmieriť sa

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv množného čísla substantiva miera

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

význam

1. miř ― druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa mieriť
   • „Zavri klapačku,“ potichu zasipel Harry. „Zavri klapačku, Dudley, varujem ťa!“ — „(…) Nemier tou vecou na mňa! (…) Mier tou vecou niekam inam! Mier s tým inam!“^[1]

synonyma

1. smeruj

související

• nemier
• mierte
• zamier