mimochod

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪmɔxɔt]

dělení

• mi-mo-chod

etymologie

Vyvinulo se ze staršího výrazu jinochod lidovým nahrazením první části předponou mimo-. ^[1]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mimochod	—
genitiv	mimochodu	—
dativ	mimochodu	—
akuzativ	mimochod	—
vokativ	mimochode	—
lokál	mimochodu	—
instrumentál	mimochodem	—

význam

1. způsob chůze resp. běhu čtyřnohých zvířat, při kterém se současně zvedají střídavě pravé a levé nohy

překlady

1. způsob chůze zvířat

   • angličtina: amble
   • francouzština: amble m
   • němčina: Passgang m

související

• mimochodník