moukou

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔʊ̯kɔʊ̯]

dělení

• mou-kou

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. instrumentál singuláru substantiva mouka
   • Od sklepů a prádelen až po čadící komíny je cítit člověčinou a teplem; a až jednou přijdou lidé s krumpáči, zavoní naposled trochu jako mlýnice, moukou, zralostí a zvláštní suchostí, jež připomíná vůni slámy a trouchnivějícího dřeva.^[1]