myslit si

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪslɪt sɪ]

varianty

• myslet si

dělení

• my-s-lit si

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	myslím si	myslíš si	myslí si	myslíme si	myslíte si	myslí/myslejí si

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	mysli si	mysleme si	myslete si

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	myslil si	myslila si	myslilo si	myslili si	myslily si	myslila si

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	mysle si/mysleje si	myslíc si/myslejíc si	myslíce si/myslejíce si

význam

1. mít názor
   • Myslil si o něm jenom nejhorší.
2. (myslit si na někoho) zvažovat navázání vážné známosti, manželského či partnerského vztahu s někým
   • Myslím si na všechny hezké holky, protože se však nemohu oženit se všemi, raději si nevezmu žádnou.^[1]
   • Louise nebyla samozřejmě žádná rozložitá matrona, ale dvacetiletá pohledná dívka, jež uměla vyvářet po moravsku knedle, jednat se vzácnými hosty i obyčejnými fanynkami z ulice. A přitom byla vždy ochotná stát mistrovi modelem, předčítat mu novinové zprávy, psát za něho povinné raporty do rodných Ivančic a pravděpodobně ho tiše a věrně milovat. Myslela si na něho také půvabná Gilberte Freund-Deschamps, dcera bohatého výrobce barev. A tiše, nenápadně a věrně ho bezesporu milovala křehká Berthe de Lalande, dívka z jeho obrazů.^[2]
   • Myslíval jsem si na Petronku, dokud byla svobodna, — no, stalo se, stalo! Když ji moji vraníci nevezli k oltáři, af ji vezou aspoň do hrobu.

související

• myslit