novic

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnɔvɪt͡s]

dělení

• no-vic

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	novic	novici / novicové
genitiv	novice	noviců
dativ	novici / novicovi	novicům
akuzativ	novice	novice
vokativ	novici	novici / novicové
lokál	novici / novicovi	novicích
instrumentál	novicem	novici

význam

1. muž žijící s řeholníky a připravující se na vstup do řádu
   • Ondřej vlk i holé kosti hltal, krocan Kosmas jako aristokrat rozhlížel se kol po refektáři, lepší sousto ale mžikem vyrval bratru novicovi, který, jehně, líbit dal si to a sklonil hlavu^[1]
   • Znepokojovalo je, jak ustavičně mlčky sedí nad biblí, a postupně se mu odcizovali. Jeho pokus stát se novicem řádu sv. Ignáce z Loyoly – sám se jim nabídl jako „bojovník Kristův“ – rodiče nejprve lehce vyděsil, aby vzápětí zažili hluboké pokoření, když byla jeho přihláška zamítnuta na základě psychiatrického posudku, který ho shledal „tak nábožensky zaníceným, že to až hraničilo s iracionalitou.“^[2]
2. (přeneseně) začátečník
   • Ukázalo se, že Greg — zdroj Penumbrovy záhadné čtečky — je vývojářem hardwaru v Googlu a současně novicem v sanfranciské skupině Nezlomeného hřbetu. Dále se ukázalo, že je nenahraditelný...^[3]

překlady

1. muž žijící s řeholníky

   • angličtina: novice
   • francouzština: novice m
   • němčina: Novize m
   • slovenština: novic m
2. začátečník

   • angličtina: novice
   • francouzština: novice m
   • němčina: Novize m
   • slovenština: novic m

související

• noviciát
• novicka