obuv

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbʊf]

dělení

• obuv

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obuv	obuvi
genitiv	obuvi	obuví
dativ	obuvi	obuvím
akuzativ	obuv	obuvi
vokativ	obuvi	obuvi
lokál	obuvi	obuvích
instrumentál	obuví	obuvmi

význam

1. výrobek nazouvaný na chodidla určený k jejich ochraně při chůzi
   • Děti vám očistí obuv a ty nejmenší si nějakou tu minci vyslouží žebráním.^[1]
   • Do horských terénů lze doporučit kvalitní trekkingovou obuv.^[2]
   • Sešlapaná a roztažená obuv ztrácí podpůrnou funkci, což může způsobit puchýře či dokonce výron.^[3]
   • „Dobrodružná“ bota by měla mít co nejméně švů, ideální je obuv celokožená.^[4]

synonyma

1. boty

související

• obuvní
• obuvník
• obuvnictví
• obout

sloveso

význam

1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa obout

související

• obuvši
• obuvše