odpustit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtpʊscɪt]

dělení

• od-pu-s-tit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	odpustím	odpustíš	odpustí	odpustíme	odpustíte	odpustí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odpusť	odpusťme	odpusťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odpustil	odpustila	odpustilo	odpustili	odpustily	odpustila
trpné	odpuštěn	odpuštěna	odpuštěno	odpuštěni	odpuštěny	odpuštěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odpustiv	odpustivši	odpustivše

význam

1. přestat zazlívat
2. přestat vyžadovat
3. vypustit část tekutiny
   • Po dosažení maximální výše hladiny [Lipna] musejí pracovníci přehrady odpustit zadržovanou vodu.^[1]

překlady

1. přestat zazlívat

   • angličtina: forgive, pardon
   • francouzština: pardonner excuser
   • islandština: fyrirgefa
   • italština: perdonare
   • latina: ignoscere
   • němčina: verzeihen, vergeben
   • polština: przebaczyć,, wybaczyć
   • rumunština: ierta
   • ruština: извинить
   • slovenština: odpustiť, prepáčiť
   • španělština: disculpar
   • švédština: förlåta
   • ukrajinština: вибачити
   • uzbečtina: кечирмоқ
2. přestat vyžadovat

   • angličtina: forgive, waive
3. —

synonyma

1. prominout
2. prominout
3. —

související

• odpouštět
• odpuštění
• odpustek
• odpustitelný