odsoudit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtsɔʊ̯ɟɪt]

dělení

• od-sou-dit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	odsoudím	odsoudíš	odsoudí	odsoudíme	odsoudíte	odsoudí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odsuď	odsuďme	odsuďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odsoudil	odsoudila	odsoudilo	odsoudili	odsoudily	odsoudila
trpné	odsouzen	odsouzena	odsouzeno	odsouzeni	odsouzeny	odsouzena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odsoudiv	odsoudivši	odsoudivše

význam

1. prohlásit za morálně nepřijatelný
2. (v právu) uložit trest (obžalovanému)

překlady

1. zavrhnout

   • angličtina: condemn, denounce, reprobate, decry
   • francouzština: condamner, dénoncer
   • němčina: verurteilen
   • ruština: осудить
   • slovenština: odsúdiť
2. uložit trest

   • angličtina: sentence
   • francouzština: condamner, (zastarale, v právu) sentencier
   • němčina: verurteilen
   • ruština: осудить
   • slovenština: odsúdiť

synonyma

1. zavrhnout
2. —

antonyma

1. —
2. osvobodit

související

• odsouzený
• odsouzení
• odsuzovat
• odsudek

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-11-10]. Heslo odsoudit.