opilec

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpɪlɛt͡s]

dělení

• opi-lec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	opilec	opilci
genitiv	opilce	opilců
dativ	opilci / opilcovi	opilcům
akuzativ	opilce	opilce
vokativ	opilče	opilci
lokál	opilci / opilcovi	opilcích
instrumentál	opilcem	opilci

význam

1. opilý člověk
   • Pod okny jeho nikdy nedrnčel povoz, nikdy nerozléhal se tu řev uličníkujících dětí, nikdy nerušilo ho ze spánku noční dovádění opilců.^[1]
2. alkoholik

překlady

1. opilý člověk

   • angličtina: bibber
   • italština: ubriacone m
   • němčina: Betrunkener m
   • slovenština: opilec m
2. alkoholik

   • angličtina: drinker
   • italština: ubriaco m
   • němčina: Trinker m

synonyma

1. ožralec, ochmelka, násoska, pijan, (expresivně) kamarád z mokré čtvrti, (zastarale, žertovně) hospodář,^[2] (zastarale) piták,^[3] (zastarale) pitel,^[4] (zastarale) pivodus^[5]

související

• opilkyně
• opilost
• opilecký