oplatek

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔ.pla.tɛk]

dělení

• opla-tek

etymologie

Z německého Oblate (téhož cukrářského významu i původnějšího církevního — hostie), které pochází z latinského „(hostia) oblāta“ — «nabídnutá / předložená (obětina)», kde slovo oblāta je vlastně příčestím trpným slovesa offerre — nabídnout, nabízet, předložit. Srovnej např. oblát, relace, relativní, ablativ, co do významu také např. ofěrta, proskurník.

varianty

• (častěji) oplatka

podstatné jméno (1)

• rod rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oplatek	oplatky
genitiv	oplatku	oplatků
dativ	oplatku	oplatkům
akuzativ	oplatek	oplatky
vokativ	oplatku	oplatky
lokál	oplatku	oplatcích
instrumentál	oplatkem	oplatkama / oplatky

význam

1. (řidčeji) oplatka; sladký cukrářský výrobek z jemného tenkého těsta^[1]
   • Nejradši mám karlovarské oplatky.

překlady

1. pečivo

   • angličtina: wafer
   • francouzština: gaufrette ž, gaufre ž
   • maďarština: nápolyi
   • němčina: Oblate ž
   • polština: wafel m
   • ruština: вафля ž, облатка ž
   • řečtina: γκοφρέτα ž
   • španělština: oblea ž

přísloví, úsloví a pořekadla

• pánbůh peče oplatky

související

• oplatkový
• oplatečník

podstatné jméno (1)

• rod rod ženský

význam

1. genitiv množného čísla substantiva oplatka