osmerka

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔsmɛrka]

dělení

• os-mer-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	osmerka	osmerky
genitiv	osmerky	osmerek
dativ	osmerce	osmerkám
akuzativ	osmerku	osmerky
vokativ	osmerko	osmerky
lokál	osmerce	osmerkách
instrumentál	osmerkou	osmerkami

význam

1. osmina archu^[1]
   • Bučků Jeník zapsal si svědomitě kdejaký poklesek na osmerku papíru.^[2]