očistec

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔt͡ʃɪstɛt͡s]

dělení

• oči-s-tec

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	očistec	očistce
genitiv	očistce	očistců
dativ	očistci	očistcům
akuzativ	očistec	očistce
vokativ	očistci	očistce
lokál	očistci	očistcích
instrumentál	očistcem	očistci

význam

1. (v náboženství) místo, kde dochází k očistě duší od hříchů
2. (přeneseně) utrpení
   • „To byl očistec. To máte napíchané všechno možné, spoustu hadiček do žil, mraky infuzí a léků všeho druhu, […]“^[1]

překlady

1. místo, kde se očisťuje duše

   • angličtina: purgatory
   • francouzština: purgatoire m
   • japonština: 煉獄
   • němčina: Fegefeuer s, Purgatorium s
   • polština: czyściec m
2. —

synonyma

1. (zastarale) čistec^[2]
2. —