pluere

latina

výslovnost

• IPA: [ˈplʊ.e.rɛ] (klasická restituovaná)

etymologie

Z předpokládaného praeindoevropského *plew-. Srovnej např. italské piovere, pioggia, španělské llover, francouzské pleuvoir, vzdáleněji pak např. německé fließen — téct či řecké πλύνω — prát, mýt.

sloveso

• neosobní
• 3.konjugace (samohlásková)
• intranzitivní

význam

1. pršet, zapršet

související

• pluvia
• pluescere
• pluvialis
• depluere